Mami, ty už zase piješ?Když babička hlídá.

   Snažím se být dobrou a milující babičkou. To co jsem nedala dětem, chci v rozumné míře a s láskou dát Verunce a Vašíkovi, dvouletým dvojčatům mé dcery. Takže když mi zavolala, že má ve škole přípravný týden a do školky děti nastupují až za týden, nezaváhala jsem a slíbila, že se postarám. Den začíná tak krásně, krmím VV, jsou totiž do rodiny a strašně jim chutná.

   Telefon. Volá syn. "Mami prosím tě zablokovaly se mi záda, nemůžeš pro mě přijet do práce, a hodit mě na rehabku?" Jistěže ano, jsem totiž taky vzorná matka. Špinavá dvojčata zapínám do sedaček a vyrážím. Klasika, silnice uzavřena a musím to vzít oklikou přes Ostravu. Směr na Albrechtice taky uzavřen, tak další objížďka. Honza se dívá dozadu a s klidem se zeptá, jestli jsem si jista, že jsem VV dobře připásala. Kouknu a srdce se mi málem zastavilo. Venca stojí na sedačce a balancuje, Verunka má pás sundaný a okusuje ho. Nevím, snídaně nestačila? Rychle na pumpu a syn mi ukazuje, jak se děti správně pásají. Do prkna, kdo si to mám pamatovat? V Albrechticích to vypadá na dýl, tak se jdeme podívat na bagr. Cestou velmi nenápadně trhám přes plot švestky. Určitě to není krádež že? Snažím se je dětem vypeckovat.  No do ..., mám nové  bílé tričko a jsem jak prase. Můžu ho vyhodit. Lehce to se mnou cloumá. Sedáme do auta a jedu si vyřídit něco k zaměstnavateli. Vašek se podělá a vůbec mu to nevadí. V autě to páchne jako na hnojišti. Děti dostanou výjimečně sladké pití, už jsou celkem nevrlé, tak je to snad trochu zklidní.

   Dojedeme domů a Vašek se počůrá. Převleču ho a nakrmím je. Vašek si polije kraťasy. Už jsem fakt nervní. Nemám už žádné klučičí kalhoty, tak mu dám holčičí červené s krajkou a je mi úplně putna jak vypadá. Jdeme na pískoviště. Zahrabou plastovou slepici a nemůžou ji najít. Nevadí. Perou se o koně. Dělám, že to nevidím a nevadí mi to. Perou se o kočárek. Nevadí. Perou se o bábovky. Nevadí. Vašek se počůrá. Nevadí? Obleču mu kraťasy od pyžama. Kašlu na to, kdo to pozná? Problém. Kraťasy mají volnou gumu a Venca pobíhá po pískovišti s kalhotami u kotníků a nejen zadkem obaleným pískem. Dlouho jsem neviděla někoho tak ráda jako tátu Jirku, který si pro děti přijel.

   Nalila jsem si víno, a začala uklízet. Po chvíli začal pekelně smrdět vysavač a exnul. Tak celý byt zametám a vytírám ručně. Když už začal jakžtakž vypadat, udělala jsem uměleckou fotku čisticího prostředku se skleničkou vína v pozadí. Posílám ji Zuzce. Musím říct, že její reakce mě dostala. "Mami, ty už zase piješ?" No? Jo do prdele už zase piju, snad si to zasloužím, ne?